Australský domorodý hudební nástroj Didgeridoo

Didgeridoo - starodávný hudební nástroj

Didgeridoo je prastarý hudební nástroj domorodých australských obyvatel, aboridžinců, kteří ve svých rituálech komunikují s přírodou či dušemi předků právě prostřednictvím tajemných tónů didgeridoo. Didgeridoo je možná nejstarší hudební nástroj lidstva vůbec. Některé prameny hovoří o historii dlouhé třicet i čtyřicet tisíc let, jiné jsou na základě zkoumání jeskynních maleb skeptičtější a uvažují jen o několika tisících let.

Jako je historie didgeridoo obestřena tajemstvím, je i samotný vznik zahalen mýty a pověrami. Sami aboridžinci říkají, že se naučili hrát na didgeridoo od dávných jeskynních duchů mimih.

Legenda o didgeridoo

V jedné z legend se zase dočítáme o třech mužích, kteří za chladné noci ve svém tábořišti udržovali oheň. Když bylo třeba přiložit, jeden z nich se otočil a poslepu sáhl po další větvi. Posléze si všiml, že je větev dutá a v dutině je spousta termitů, které nechtěl zabít a rozhodl se je tedy vyfouknout - zadul a první didgeridoo bylo na světě.

Eukalyptový strom aneb o výrobě didgeridoo

Originální didgeridoo je z kmene eukalyptového stromu, jehož střed byl vyhlodán termity. Kvalita takového nástroje je nezaměnitelná stejně jako jeho zvuk. Pořízení pravého australského didgeridoo je však velmi složité a cenově nákladné. Kvalitní a u nás běžně dostupné jsou napodobeniny z dubu, buku a akátu. Zvukem téměř srovnatelné jsou didgeridoo z jasanu, javoru, jeřabiny a bezu. O něco málo kvalitní, ale snáze opracovatelné jsou nástroje z lípy, lísky a topolu. Bambusová varianta je nejlevnější a pro začátečníky nejvhodnější. Nejlepší dřevěné didgeridoo se vyrábí vyvrtáním, rozšířenější je ale metoda půlení, následného dlabání a opětovného slepení dřeva.

Hra na didgeridoo

Při hře na didgeridoo je nejdůležitější zvládnout základní tón, který se vytváří vibrací rtů při vydechování vzduchu ústy do nástroje. Pro delší a nepřerušovanou hru je třeba se naučit tzv. cyklické dýchání, jehož podstata je v tom, že při výdechu malého obsahu vzduchu z úst dochází zároveň ke krátkému, ale intenzivnímu nádechu nosem. Tato technika není jednoduchá, ale její zvládnutí vám umožní dále experimentovat se zvuky a hlasovými modulacemi, při nichž byste jinak „ztráceli dech“ a radost ze hry.