Medový keř Rooibos - Aspalathus linearis

Zapomenutý, objevený, zapomenutý a zase objevený, taková by mohla být ve stručnosti historie čaje rooibos. Jihoafrický keř, ze kterého se nápoj vyrábí, najdeme v provinciích Západní a Severní Kapsko, v oblasti Cedrového pohoří.

Od Khoisanů do Evropy

Khoisané, původní obyvatelé těchto míst, patřili k prvním, kteří tento keř zpracovávali a velmi dobře znali jeho léčivé účinky. Nic však netrvá věčně a národ pomalu vymíral a spolu s ním se vytrácela jeho kultura i znalosti a na léčivý keř se zapomnělo. Naštěstí v roce 1772 byl Rooibos opět objeven skupinou botaniků a díky své výjimečné chuti se stal vyhledávaným a později běžným nápojem u nás v Evropě. O to, že se nápoj v Evropě tak rozšířil, se však nezasloužili botanici, ale muž jménem Benjamin Ginsberg. Ten byl rooibosem natolik zaujat, že ho začal skupovat a poté ho prodával v Evropě. V této době byl nazýván horským čajem. Rozmach tohoto čaje tentokrát zabrzdila 2. světová válka.

Rooibosový boom

Pár desítek let tak trvalo, než nastal velký „rooibosový“ boom, kdy se o nápoj začaly zajímat i vědecké instituce, které potvrdily mnoho léčivých účinků a informace o potvrzených studiích se šířily rychlým tempem a nápoj se brzy dostal i do střední a východní Evropy, kde silně konkuroval tradiční čajové nabídce.

Způsob zpracování

Keř, ze kterého se rooibos vyrábí, se jmenuje Čajovníkovec Kapský (Aspalathus linearit). Roste na suchém a písčitém prostředí ve výšce nad 450 metrů nad mořem a produktivní je po dobu 4 až 5ti let. Vysazuje se v období od března do února, poté musí uplynout minimálně půlrok, než se začne poprvé sklízet. Ručně se sklízí listy i větve a ty se následně mechanicky rozdrtí na malé kousky. Následuje fermentace, během které získá rooibos svoji typickou, červenohnědou barvu. Poté se zabalí a pozdrav z Afriky může putovat po světě.

Vitamíny, minerály a jejich léčivé účinky

Rooibos obsahuje spoustu vitamínů a minerálů a rozhodně se vyplatí ho pravidelně pít. Nechybí ani antioxidanty a stopové prvky. Pít ho můžeme kdykoliv, protože neobsahuje kofein. Rooibos obsahuje také fluor, který posiluje zubní sklovinu a preventivně tak působí proti vzniku zubního kazu. Ačkoliv rooibos neobsahuje katechiny typické pro keře čajovníku, najdeme v něm dihydrochalkony, flavony a flavonoly. Dále obsahuje např. kyselinu askorbovou, rutin nebo luteolin. Potvrzené jsou i antitoxické, antibakteriální a protiplísňové účinky (kyselina fenolová) a další výzkumy stále pokračují v laboratořích po celém světě. Hlavní výzkum však probíhá tam, kde rooibos znají nejlépe, v Bloemfontainu (JAR).

Další příznivé účinky rooibosu

Pomůže nám s nespavostí, proti stresu, při úzkosti, s bolestmi hlavy, dále působí na vysoký krevní tlak a tlumí depresi. Prokázán je i pozitivní vliv při žaludečních a zažívacích problémech (průjmy, vředy, pálení žáhy nebo také zácpa). Díky obsahu stopových prvků, které jsou složením i obsahem podobné mléku, se může rooibos využívat jako náhrada mléka u dospívajících. Stejný přínos má i pro lidi trpící nesnášenlivostí a alergií na mléko. Čaj je možné dochutit mnoha různými způsoby. Přidáním mléka nebo smetany jej zjemníte, je možné ho přisladit cukrem nebo medem. Rooibos je sám od sebe mírně nasládlý a s troškou citronu nepotřebuje již žádné další dochucení. Výborně se hodí na doplnění minerálních látek po sportu či těžké fyzické námaze.