Nezapomenutelná cesta za japonským čajem.
Naše dobrodružství začalo v Kyotu a vedlo nás přímo do srdce japonských čajových plantáží.
Cesta do Uji

Naše cesta začala ráno, kdy jsme se vydali vlakem z Kyota do Uji. Uji, město proslulé svými čajovými plantážemi, je místem, kde se rodí některé z nejlepších japonských čajů, včetně odrůd sencha a gyokuro. Po příjezdu jsme přestoupili na autobus, který nás odvezl na smluvené místo srazu u obchodu Lawson. Cesta zemědělskou krajinou a v podstatě venkovem trvala asi dvacet až třicet minut, ale vzrušení z nadcházejícího zážitku nám čas rychle zkrátilo.
Čajové plantáže v Uji patří k nejstarším a nejuznávanějším v celém Japonsku a jsou považovány za kolébku japonského zeleného čaje. Jejich výjimečnost spočívá především v kombinaci přírodních podmínek, dlouhé tradice a precizního lidského přístupu. Oblast leží v mírně zvlněné krajině mezi řekami Uji a Kizu, kde se střídají teplé dny a chladnější noci, což podporuje pomalý růst čajovníků a rozvoj komplexní chuti. Časté ranní mlhy zároveň chrání listy před prudkým sluncem a přispívají k jemnosti výsledného čaje.
Zásadním rysem plantáží v Uji je tradiční způsob zastínění čajovníků, který se používá zejména pro výrobu gyokura a matchy. Před sklizní jsou keře na několik týdnů zakrývány rohožemi z rýžové slámy nebo modernějšími textiliemi, čímž se omezuje přístup světla. Tento postup zpomaluje fotosyntézu, zvyšuje obsah aminokyselin (zejména L-theaninu) a potlačuje hořkost, což dává čaji typickou sladkost a hluboké umami.
Specifičnost Uji spočívá také v maloplošném, řemeslném přístupu k pěstování. Mnohé plantáže jsou rodinné a znalosti se zde předávají po generace. Velký důraz je kladen na ruční práci, pečlivý výběr kultivarů a přesné načasování sklizně. Právě tato kombinace trpělivosti, detailu a respektu k přírodě činí čaje z Uji výjimečnými a vysoce ceněnými jak v Japonsku, tak po celém světě.
Když jsme dorazili na místo srazu, čekal na nás pan Kosuke Akiyama, náš průvodce, který nás měl provést celým dnem. Jeho vášeň pro čaj a znalosti o jeho výrobě nás okamžitě nadchly. S úsměvem na tváři nás přivítal a vyrazili jsme autem po úzkých nezpevněných cestách směrem k plantážím. Když jsme dorazili na plantáže Hibiki-an, okamžitě nás ohromila krása okolní krajiny. Zelené čajové keře se rozprostíraly všude kolem a slunce svítilo na jejich čerstvé lístky.

Návštěva plantáží
Na plantážích jsme se setkali s čajovými keříky obrostlými čerstvými, ale zatím ještě nedorostlými lístky čaje. Bylo fascinující vidět, jak se čaj pěstuje a jaké procesy předcházejí tomu, než se dostane do našich šálků. Kosuke nás informoval o postupech pěstování a sklizně, a také o rozdílech mezi stejnými druhy čaje v různých lokalitách v Japonsku.
Místa, kde se bude sklízet gyokuro, ještě nebyla zastíněná, ale textilie už byly připravené na brzké použití. Bylo zřejmé, že přípravy na sklizeň jsou v plném proudu. Kosuke nám také zopakoval, jak důležité je pro kvalitu čaje gyokuro stínění keřů, které zajišťuje bohatší chuť a aroma. Během této části naší návštěvy jsme diskutovali o vývoji čajového průmyslu v Japonsku a také o vzrůstající popularitě matcha, která aktuálně vede k jejímu nedostatku a rostoucím cenám.
Muzeum Nagatani Sōena

Naše další zastávka nás zavedla do muzea Nagatani Sōena, kde jsme měli možnost prozkoumat historii japonského čaje. Nagatani Sōen, zakladatel metody výroby sencha, je pro nás legendární postavou. V muzeu jsme se dozvěděli o jeho revolučním přístupu k výrobě čaje, který se do dnešních dnů používá. Během prohlídky jsme se setkali s různými exponáty, které dokumentovaly jeho život a práci.
Sōenova metoda spočívala v inovativním způsobu zpracování čajových listů, který zajišťoval bohatší chuť, jemnou sladkost a intenzivnější aroma. Běžní lidé tehdy pili tzv. senjicha, odvar z čaje, který měl červenavou barvu a slabou chuť, zatímco práškový čaj byl oblíbený mezi bohatými a elitou. Za těchto okolností Sōen patnáct let studoval metody výroby čaje a podařilo se mu vytvořit nový typ senchy, bohatý na chuť a s jasně zelenou barvou (přesněji šlo o dashicha, tedy čaj připravovaný louhováním). Tento způsob výroby, zvaný aoseisencha seiho, se stal hlavním proudem japonského zeleného čaje.
S hotovým čajem Sōen navštívil Edo a svěřil jeho prodej obchodníkovi s čajem Kahei Yamamotovi. Čaj se okamžitě stal populárním a od té doby se „Uji no sencha“ (sencha z Uji) stala symbolem japonského čaje. Společnost Yamamotoyama, která Sōenův čaj prodávala a dosahovala velkých zisků, každoročně darovala rodině Nagatani až do roku 1875 částku 25 rjó ve zlatých mincích koban, což by dnes odpovídalo přibližně 2,5–3 milionům jenů (cca 450–500 tisíc korun).
Bylo fascinující nahlédnout do procesu jeho bádání a pochopit, jaký vliv měl Sōen na celý čajový průmysl v Japonsku – nejen v oblasti Uji, ale i pro další regiony, kde se zelený čaj stal také nositelem kultury a příležitostí k obchodu. Při pohledu na staré čajové náčiní, kamenné mlýny a tradiční rolety na sušení listů jsme si uvědomili, jak důležitou roli hraje tradice a pečlivost v kultuře čaje a jak se znalosti a techniky z výroby předávají z generace na generaci.

Chasomyo Shrine
Po návštěvě muzea Nagatani Sōena jsme přešli jen pár kroků k sousední svatyni Chasomyo Shrine (茶宗明神社). Kosuke nám vysvětloval, jak Sōen věnoval celý svůj život zdokonalování pěstování a zpracování senchy a jak jeho metody změnily čajovou kulturu Japonska. Připomněl nám, že právě pro svůj přínos byl Sōen po své smrti uctěn - byl ustanoven šintoistickým „bohem čaje“ (Chasō Myōjin). Tato svatyně tedy není jen symbolickým místem, ale duchovním centrem. Zde se uctívá Sōenův odkaz, zde pěstitelé čaje i návštěvníci vyjadřují svou úctu k tradici a kvalitě čaje. Tato svatyně je významným místem pro čajové obchodníky, pěstitele a milovníky čaje, kteří sem přicházejí, aby vyjádřili svou úctu, poděkování a prosbu za úspěch sklizní a kvalitu čaje. Byli jsme ohromeni klidnou atmosférou, tradiční architekturou a krásou okolní zahrady, které nás přenesly do jiného světa.

Kosuke nám vyprávěl příběhy o tradicích spojených s touto svatyní. Každý rok se zde konají rituály za první sklizeň čaje (ichibancha), při kterých se čajové lístky posvěcují a modlí se za ochranu rostlin a za úspěch pěstitelů. Mnoho čajových mistrů a učenců čaje sem přichází, aby zapálili vonnou tyčinku, poděkovali a poprosili o úspěch pro nové čaje. Uvnitř svatyně jsme měli možnost zamyslet se nad tím, jak hluboce je čaj zakořeněn v japonské kultuře, a jak se tradiční metody pěstování a zpracování předávají z generace na generaci.

Součástí svatyně je i malý čajový dvorek, kde v době slavností mohou návštěvníci zkusit tradiční rituální podávání čaje a nasát klid a soustředění, ukryté v každém čajovém lístku. Kosuke nám vysvětlil, že i umístění svatyně u rodného domu Nagatani Sōena symbolizuje spojení mezi lidskou péčí, přírodou a duchovním aspektem čaje.
Zpracovatelská budova čaje
Po návštěvě svatyně jsme se vydali do zpracovatelské budovy, kde jsme měli možnost vidět, jak se čaj zpracovává. Bylo fascinující sledovat, proces výroby čaje matcha, kterou odebíráme. Mletí se provádí speciálními tradičními kameny v elektrických mlýncích. Kosuke nám ukázal, jak důležité je právě pomalé mletí, aby se zabránilo zahřívání a degradaci jemného aroma a barvy čaje matcha.

Měli jsme také možnost ochutnat čerstvě namletou matchu, což byl zážitek, na který nikdy nezapomenu. Její jemná chuť, sladkost a intenzivní aroma byly úžasné, a já jsem si uvědomil, jak moc se liší od toho, co se běžně nabízí v obchodech. Tato zkušenost mi potvrdila a ukázala, jak moc může mít precizní zpracování vliv na konečný produkt.
Závěr naší návštěvy
Celou návštěvu jsme završili v kanceláři firmy, kde jsme si dali společně výborné šálky gyokura. Bylo to skvělé zakončení našeho dne, kdy jsme mohli sdílet naše dojmy a poděkovat za úžasnou návštěvu. Byl to den plný objevování, učení se a samozřejmě i ochutnávání.

Naše cesta do Japonska nám dala možnost vidět, odkud pochází některé z našich oblíbených čajů. Bylo to nejen o čaji, ale i o kultuře, tradicích a lásce, kterou místní lidé k čaji mají. Cítíme se poctěni, že můžeme dovážet čaje z tak úžasného místa a těšíme se na další příležitosti, kdy se vrátíme do Japonska, abychom prozkoumali další tajemství japonského čajového umění.

