Ráno následujícího dne po příletu do Kchun-mingu v Jün-nanu jsme se vydali na krátkou procházku k Cui Hu (翠湖) – Zelenému jezeru - nalézajícího se kousek od našeho hotelu v centru města.Další ráno jsme se opět nasnídali a, jak jinak, dali s panem She čaj při výhledu na panorama Wuliang Shan a pomalu se vydali na výlet za starými čajovými stromy.

Jezero se skládá ze čtyř jezer propojených mosty v tradičním čínském stylu. Zbudováno bylo v 17. století a původně sloužilo jako vodní nádrž pro potřeby obyvatel. Dnes se jedná spíše o rekreační zónu v centru města. Na ostrůvcích se nalézají rozmanité barevné pavilony (altány) a stromořadí ozdobená pestrými lampiony. Na hladinách se skví lekníny. Do pavilonů dochází různorodé skupiny lidí, aby cvičili Tai Chi, tanec, procvičovali se v malbě portrétů a kaligrafií, či za jinými společensky-tradičními aktivitami. Plenér je krásně udržovaný a čistý, rostliny i keře upravené, všude pořádek. Turisté hází do vzduchu nad jezera krmení pro racky a ti ho za velkého obveselení diváků chytají v letu. Celá scenérie byla navíc v době naší návštěvy přikrášlená rozkvetlými třešněmi.

Místní pamětihodnosti

Při procházce jsme navíc měli možnost vidět sochu Nei Era – Jün-nanského rodáka a skladatele čínské národní hymny. Poblíž jezera se nalézá i historická budova vojenské akademie Jiang Wu Tang, která dnes slouží jako turisty vyhledávané muzeum. Procházku kolem Zeleného jezera můžeme každému návštěvníkovi Kchun-mingu jenom doporučit.

Návštěva čajového obchodu

Příjemně naladěni po procházce jsme prošli starým městem k jednomu z přilehlých obchodních domů a rozhodli se prozkoumat, jaké zboží zde lze pořídit. Samozřejmě, že náš zájem byl věnován prioritně čaji a různým konvičkám, zhongům, čajovým mořím, bůžkům a jiným předmětům, bez kterých se milovník čaje neobejde.

Čajování v čajovém krámku

Nicméně v obchodním domě bylo nabízeno i jiné zboží a tak jsme po chvilce došli k prodejcům tašek a peněženek s tradiční Jün-nanskou výšivkou – květinovým vzorem. Zakoupili jsme několik dárečků a rychle prošli ke krámku s čajem a čajovým příslušenstvím. Majitelka krámku nás přivítala s úsměvem a okamžitou nabídkou, zda si s ní dáme čaj. Samozřejmě neskončilo u jediného šálku a nakonec jsme pěkně „začajovali“. Ochutnali jsme několik druhů tmavých pu erhů a z krámku jsme poté vyšli pořádně nabuzeni.

Buddha i Mao Ce Tung

Dále jsme v obchodním domě viděli spoustu různých bytových dekorací, obrázků, kaligrafií, ale i sochy a sošky božstev, včetně Buddhy. Vedle sošek Buddhy byly paradoxně v jedné prodejně vystaveny obrázky s čínským vůdcem Mao Ce Tungem. Čína je prostě plná paradoxů. Za poznámku závěrem určitě stojí, že každý prodejce nás zval do krámku na čaj, nebo nám ochotně vysvětloval, co v obchodě prodává, aniž by byl zklamán tím, že nejdeme nakupovat, ale jen se podívat. Místní lidé, jak jsme měli šanci za celou dobu poznat, se k nám chovali vždy mile a s úsměvem.