Spirála, nebo také závitnice, je neukončená linie, která zdánlivě donekonečna obtáčí středový bod. Je jedním ze základních výtvarných prvků, známých již z mladší doby kamenné. Může být vedena doleva či doprava, a tak dávat význam té či oné straně. Toto jednoduché geometrické zobrazení má však svůj předobraz v přírodě, tak jako téměř vše, co stvořila lidská ruka. Její podobu jí propůjčily ulity, víření vody, nebo stáčení vzdušných vírů.

Prapůvod zobrazení

Když je řeč o symbolech, nutně nám na mysli vyvstane výtvarné umění. V prvé řadě je důležité si uvědomit, jak plodní lidé v této oblasti odedávna byli. Kolik uměleckých děl za tu dlouhou dobu stvořili. Dovolím si souhlasit s výrokem, že umění vzniklo mnohem dříve než písmo či dokonce srozumitelná řeč. Schopnost zobrazovat svět kolem sebe je instinktivně vlastní každému dítěti, a to i v případě, že se na první pohled nezdá, že se vůbec o výtvarný projev jedná. Protože každá dětská čmáranice, ať je provedená pastelkou nebo prostě jen mrkvovým pyré, je svébytným výtvarným vyjádřením. Spirála patří k nejstarším prehistorickým znakům. Když se řekne „pravěké umění“, většině lidí se v paměti vynoří jeskynní malby zvířat. Ale výtvarné umění má od svých prvopočátků vždy 2 základní formy, dvě tváře, které spolu neustále soupeří o nadvládu – realistickou a schematickou (či geometrizující). A do této skupiny krom jiných zobrazení patří i spirály, které zdobily jednoduché pracovní nástroje, hudební nástroje, drobné plastiky aj. Umění je vždy spojeno s představou řádu, protože vždy představuje prostředek k pochopení řádu světa.

Symbolický význam spirály

Spirála má mimořádný význam ve všech kulturách, kde zobrazuje časové a prostorové představy o fungování vesmíru. Protože není nehybná a statická jako kruh, odráží představy o dynamickém fungování kosmu a jeho proměnlivosti, jeho neustálém pohybu vycházejícím z jednoho bodu (Zajímavé, jak tato prastará představa celkem přesně opisuje premisu o rozpínání vesmíru z jednoho bodu – způsobené Velkým třeskem). Její vizuální forma má mnoho podob, může být zobrazena velmi jednoduše plošně, kdy ji na první pohled poznáme. Ale zobrazení se může promítnout i do prostorou, např. když je rozložená do vlnovky (tuto podobu má v symbolu Jin-Jang), vlnovky se mohou křížit (jako u kola budhistické nauky – symbolu svastiky). Protože představuje kosmický řád, bývá často spojována s labyrinty (Mezopotámie, Středomoří). Labyrint se svými slepými uličkami a klamy představoval nástrahy života – hříchy a pokušení na cestě do nebe. Mohla představovat „schody do nebe“, jako u slavné babylonské věže a jejím předobrazu Zikkuratu (stupňovitá věž se schodištěm – Mezopotámie). V Egyptě se objevuje jako symbol řádu a moci v korunách faraonů. V indické mytologii je znakem pro životní energii. V Číně splývá spirála se svatým květem, jež značí osvícení. V evropském kontextu bývá nejčastěji spojována s Kelty. A nepřehlédnutelný je symbol spirály v Starověké Řecké kultuře, především s nádherném vázovém malířství. Spirála může být i dvojitá, potom představuje dualitu našeho světa rovnováhu a protiklady, působení hmotného a duchovního světa a je také znakem rovnodennosti. Trojitá spirála je typická pro keltskou kulturu a má znázorňovat narození, smrt a další život.

Jak se symbolickým obsahem spirály pracovat

Protože symbolizuje kosmické projevy, je zároveň symbolem růstu, obnovy i smrti, tedy koloběhu životní energie, reinkarnace. Spirála je dynamická, proto představuje růst a metamorfózu (náš růst a cestu za sebepoznáním) proto se může symbol objevovat v mandalách. Představuje vývoj vědomí, cestu k vyššímu JÁ. Tak chápal archetyp spirály i C.G. Jung. Má velmi silné harmonizující účinky, a proto se používá i jako prostředek k usměrnění energie a k meditaci. Jak již bylo zmíněno na začátku, je důležité, zda je spirála levotočivá či pravotočivá. Pravotočivá spirála odpovídá růstu a přírodním procesům, taková spirála podporuje představivost a napomáhá naplnění cílů. Levotočivá spirála rozprostírá energii do prostoru. Levotočivé spirály se používaly k léčení nemocí a v magických rituálech, kdy bylo potřeba se něčeho zbavit. Pokud se stáčí doleva, energii ubírá (např. energii negativní, nebo ubírá přebytečnou energii chcete-li podpořit kvalitní spánek), směrem doprava ji zase přidává. Pokud byste chtěli spirálu nosit jako šperk, díváme se na ni zevnitř (ten kdo ji uvidí na vás vidí levotočivou, vy ji na sobě vidíte „zevnitř“ jako pravotočivou). Spirálu používáme na posílení energie našeho fyzického těla, ale působí pozitivně i na naši psychiku. Nemějte však obavy, pokud se spirála například ve formě přívěsku bude otáčet na jednu a na druhou stranu. Měla by se intuitivně točit tak, jak její nositel zrovna potřebuje.