Vše obklopující nicota, bez hranic, bez začátku a bez konce. Absolutní neexistence. Pro člověka asi jen těžko představitelná entita, která není světlem ani tmou, zvukem ani tichem, není prostě ničím. A z této nicoty se rodí první záchvěv něčeho, božská vibrace. Počátek, první zvuk, který rezonuje v právě se rodícím prostoru, šíří se a z něj se rodí celý kosmos. Je to ÓM.

Kulturní význam symbolu

ÓM je počátkem i koncem a zároveň vším, co je mezi tím, je to všeobsahující něco zrozené z ničeho. Symbolizuje věci, které byly, jsou, i ty, které se ještě nestaly. Pradávný symbol tak starý, že nás jeho význam spojuje s prapůvodní kosmickou existencí a počátkem všeho bytí. Proslýchá se, že jeho správné vyslovení dokáže člověka napojit na onu prapůvodní kosmickou rezonanci, dokáže pozvednout vědomí na vyšší úroveň vnímání, prohloubit soustředění a propojit tělo, ducha i mysl v jedno. Není fantastické, jak tento symbolický výklad s mytologickou platformou přesně odpovídá současné teorii o vzniku vesmíru…

Symbol ÓM je základem hinduismu, budhismu a džinismu. Vyslovuje se jako AUM s tím, že každé z těchto znělých písmen by mělo při vyslovování, či raději řekněme zpívání, rezonovat jinou části lidského těla. A znamená stvoření, U bytí a M zánik (nebo, chcete-li prozaičtěji, zrození, život a smrt). Je to podstata celého vesmíru shrnuta do jediného zvuku.

I vizuální stránka symbolu je velmi zajímavá a skrývá v sobě další symbolická vyjádření. Jednotlivé křivky a linie představují 5 stavů vědomí. Levá spodní křivka představuje stav vědomí, tedy bdělý stav bytí, ve kterém člověk stráví většinu svého života. Horní levá křivka je jejím opakem, stavem bez jakéhokoli uvědomění – nevědomí, hluboký spánek, ve kterém si přestáváme uvědomovat sami sebe. Pravá dolní křivka představuje stav mezi nevědomím a bděním – snění. Půlkruh nahoře, který je oddělený od celku se nazývá „MAJA“   a znamená iluzi, ta představuje největší překážku duchovního rozvoje. A tečka v horní části prezentuje stav absolutna, nejvyšší stav vědomí a duchovní blaženosti, kdy si uvědomujeme a cítíme prvnotní vibraci.

Jak se symbol používá

V hinduismu je symbol považován za posvátný a předchází každou modlitbu či čtení posvátných textů. Je to zároveň i nejvyšší posvátný symbol. Protože se jedná o velmi mocný kulturně náboženský prvek, je potřeba k němu přistupovat s patřičnou úctou. I když nejste praktikující hinduisté či budhisté, můžete jej zařadit do své meditační rutiny, ale protože se jedná o něco posvátného přistupujte k němu s respektem, který mu právem náleží. Nechte jej, aby vám sloužil, je přeci připomínkou lidského propojení s vesmírem i cestou, jak dosáhnout sjednocení ducha, mysli i těla. Budete-li jej praktikovat jako chorál (monotónní zpěv ÓM), měl by se vyslovovat pomalu, aby mohl správně vyznít a napomoci soustředění například při meditaci. Každé z písmen nechte rezonovat ve svém těle. Písmeno A by mělo rozvibrovat oblast kolem pupíku, U oblast srdce a M bod mezi obočím.

Zpívání chorálu ÓM na způsob mantry (opakované recitovaní) má prý blahodárné účinky, zklidňujete rozbouřenou mysl i neklidné tělo a napomáhá lepší koncentraci. Obklopte se symbolem ÓM v prostředí, kde praktikujete svá duchovní cvičení, nebo jógu a nechte jej rezonovat ve svém světě. Zazpívejte jej několikrát po sobě a nechte rozeznít celou svou bytost, až vás zvuk úplně naplní a otevře vaše nitro.

Symbolika

Nezapomínejme, že symbolika je vlastní všem národům, kulturám i věkům. Symbol je vždy něčím, co kromě sebe sama zastupuje i něco skrytého a utajeného.  Každá kultura i každé historické období disponuje vlastními symbolickými systémy. Kdo se v nich vyzná, snadno jim porozumí. Každý symbol má tajemnou sílu vizualizovat slova a významy. A přesto, že symbolika doprovází především náboženské systémy, i dnešní moderní svět je plný symbolů vizuálního charakteru, bez kterých si svůj život už nedokážeme představit. Symbolika, která pochází z Východu, má pro Evropana neopakovatelné kouzlo, představuje lákadlo neznámého, a skýtá možnost „přičichnout si“ k  dobrodružství.