Nepálský čaj - vznik, výroba a organické pěstování

Nepál – chudá himálajská země, rodiště Buddhy a producent výtečných a vyhledávaných černých čajů, které dosahují stejných kvalit jako čaje ze sousedního Darjeelingu. S pěstováním čaje se v Nepálu začalo kolem roku 1873.

Vznik nepálského čaje

Touto dobou byl plukovník Gajraj Singh Thapa, nevlastní syn tehdejšího předsedy vlády Junga Bahadura, na pracovní cestě v indickém Darjeelingu. Pohled na čajové zahrady s mladými zelenajícími se keři ho ohromně nadchnul, stejně tak možnost ochutnat čaj vynikajících chutí a vůní. Po návratu do Nepálu se nemohl spokojit pouze se vzpomínkami na darjeelingský čaj a rozhodl se začít pěstovat čaj také ve své zemi, v Nepálu. Brzy po tomto rozhodnutí byly založeny dvě čajové zahrady:

1. čajovou zahradu v Ílámu,
2. čajovou zahradu v Siktimu.

Obě zahrady měly rozlohu přibližně 41,5 hektaru. Tímto oficiálně vznikl nepálský čajový průmysl.

Rostoucí čajová produkce

Po více než 100 let byla produkce čaje kontrolována vládnoucí kastou a pomalu se rozvíjela. V roce 1920 dvě výše zmíněné čajové plantáže vyprodukovaly ročně přibližně dvě tuny čaje. Dnes jsou plantáže rozmístěny na ploše 2153 hektarů v různorodé nadmořské výšce (od 3000 do 7000 metrů). Zhruba 300 hektarů patří státu, 700 hektarů je v soukromém vlastnictví a zbytek patří drobným zemědělcům (což čaji mnohdy zajišťuje lepší péči a kvalitu). Celková produkce Nepálu činí cca 23 tisíc tun, z toho 4500 tun je čaj ortodoxní a jen přibližně 200 tun tvoří organická produkce. Více než 60% zaměstnanců v nepálském čajovém průmyslu tvoří ženy.

Produkce ortodoxních a organických čajů

Ortodoxní a organická produkce čajů patří k prioritám, ačkoliv je těchto čajů vyprodukováno jen malé množství. To je dáno mnoha překážkami a výzvami, kterým toto odvětví čelí. Problémy lze shrnout následovně:

1. nedostatečný přímý vstup na zahraniční trh – drtivá většina této čajové produkce má svůj odbyt v západních zemích. Čaj je však nutné nejprve prodat na indický trh, odkud jej indické společnosti prodávají spotřebitelům. Tento mnohdy dlouhý řetěz znemožňuje stanovení dobré globální ceny. Proti tomu bojují například společnosti Nepal Tea LLC a Nepali Tea Traders, kteří se sami pokouší importovat ortodoxní organický nepálský čaj a distribuovat jej do malých i velkých obchodů – čímž snižují dlouhý řetěz překupníků a poskytují velmi čerstvé čaje přímo do rukou konečných spotřebitelů.
2. nedostatečná čajové vzdělání místních obyvatel – mezi lidmi není dostatečné povědomí o ortodoxním čaji (jeho pěstování je omezeno na konkrétní regiony), což spolu s vyšší cenou za tyto čaje má za následek vysokou spotřebu základního čaje CTC. Toto mění některé čajové bary, které se rozhodli seznamovat veřejnost s ortodoxním čajem, a čajoví farmáři, kteří prodávají své čaje místně.
3. zastaralé výrobní zařízení – velkým problémem je nedostatek závodů ke zpracování čaje a zastaralost těch stávajících. Potíže ve zpracování a distribuci čaje způsobuje také nepříliš rozvinutá dopravní infrastruktura a časté palivové krize.

Kanchanjangha Tea Estate and Research Center (KTERC)

Za vznikem tohoto úžasného centra stojí Deepak Prakash Baskota, který se po návštěvě sousedního Darjeelingu rozhodl založit čajovou továrnu s cílem produkovat organický čaj a pozvednout životní úroveň místních obyvatel. Mantra KTERC zní: „lidi a planetu před ziskem“ a v současnosti v rámci projektu existuje 295 hektarů organické půdy, a dále KTERC poskytuje bezplatné bydlení zemědělcům a bezplatné vzdělání jejich dětem. Zajímavým projektem je „cow-bank project“, který zemědělcům distribuuje krávy a zajišťuje jim tak možnost bočních příjmů prodejem mléčných výrobků a kravského trusu – podmínkou k získání krav je přechod na organické zemědělství a vrácení prvních telat do KTERC.