Nepál – chudá himálajská země, rodiště Buddhy a producent výtečných a vyhledávaných černých čajů, které dosahují stejných kvalit jako čaje ze sousedního Darjeelingu. S pěstováním čaje se v Nepálu začalo kolem roku 1873.
Touto dobou byl plukovník Gajraj Singh Thapa, nevlastní syn tehdejšího předsedy vlády Junga Bahadura, na pracovní cestě v indickém Darjeelingu. Pohled na čajové zahrady s mladými zelenajícími se keři ho ohromně nadchnul, stejně tak možnost ochutnat čaj vynikajících chutí a vůní. Po návratu do Nepálu se nemohl spokojit pouze se vzpomínkami na darjeelingský čaj a rozhodl se začít pěstovat čaj také ve své zemi, v Nepálu. Brzy po tomto rozhodnutí byly založeny dvě čajové zahrady:
Obě zahrady měly rozlohu přibližně 41,5 hektaru. Tímto oficiálně vznikl nepálský čajový průmysl.
Po více než 100 let byla produkce čaje kontrolována vládnoucí kastou a pomalu se rozvíjela. V roce 1920 dvě výše zmíněné čajové plantáže vyprodukovaly ročně přibližně dvě tuny čaje. Dnes jsou plantáže rozmístěny na ploše 2153 hektarů v různorodé nadmořské výšce (od 3000 do 7000 metrů). Zhruba 300 hektarů patří státu, 700 hektarů je v soukromém vlastnictví a zbytek patří drobným zemědělcům (což čaji mnohdy zajišťuje lepší péči a kvalitu). Celková produkce Nepálu činí cca 23 tisíc tun, z toho 4500 tun je čaj ortodoxní a jen přibližně 200 tun tvoří organická produkce. Více než 60% zaměstnanců v nepálském čajovém průmyslu tvoří ženy.
Ortodoxní a organická produkce čajů patří k prioritám, ačkoliv je těchto čajů vyprodukováno jen malé množství. To je dáno mnoha překážkami a výzvami, kterým toto odvětví čelí. Problémy lze shrnout následovně:
Za vznikem tohoto úžasného centra stojí Deepak Prakash Baskota, který se po návštěvě sousedního Darjeelingu rozhodl založit čajovou továrnu s cílem produkovat organický čaj a pozvednout životní úroveň místních obyvatel. Mantra KTERC zní: „lidi a planetu před ziskem“ a v současnosti v rámci projektu existuje 295 hektarů organické půdy, a dále KTERC poskytuje bezplatné bydlení zemědělcům a bezplatné vzdělání jejich dětem. Zajímavým projektem je „cow-bank project“, který zemědělcům distribuuje krávy a zajišťuje jim tak možnost bočních příjmů prodejem mléčných výrobků a kravského trusu – podmínkou k získání krav je přechod na organické zemědělství a vrácení prvních telat do KTERC.