Obecné zásady pro přípravu čaje

Základní informace pro přípravu čaje

Čaj se původně připravoval

v kotlících nad ohněm, potřeba udržet čaj teplý i během popíjení, vedla ke vzniku čajové misky s pokličkou zvané čung ( také čong, gejawan, gaiwan, atp. ).
Čajová konvice, čajník, vnikla až v 16. stol, jejím předobrazem byly čínské porcelánové konvice určené původně k servírování vína. Nejpřesněji popsali přípravu čaje Japonci, jde ovšem o čajový obřad, který je v našem běžném životě pro každodenní přípravu čaje nepoužitelný. Popis tohoto obřadu by byl příliš obsáhlý.

Čaj můžeme připravit dvěmi hlavními způsoby

Buď louhováním a přelitím přes sítko ( čajový filtr ), použitím čajového vajíčka a.t.p., na takzvaný čistý nálev. Nebo lístky umístíme do konvice se sítkem či do čajové misky s pokličkou a následně zaléváme vodou a připravujeme tak čaj postupně. První způsob je vhodný pro čaje, jež dávají pouze jeden nálev, pro bylinné směsi, čaje kořeněné a.t.p. Způsob druhý je vhodný pro čaje vícenálevové, převážně zelené, oolongy, žluté a kvalitnější bílé. Voda na čaj by měla být jen lehce převařená v okamžiku, kdy začne vřít bychom ji měli stáhnout z ohně či přívodu tepla. Rychlovarné konvice tuto činnost vykonávají sami, jejich používáním se ztrácí jistá romantika, praktičnost je však neoddiskutovatelná. Dále by měla být čistá a hygienicky nezávadná, vyvarujme se vody minerální či naopak destilované. Číňané doporučují vodu pramenitou, je však třeba si dobře ověřit kvalitu a nezávadnost zdroje.

Množství čaje se u jednotlivých čajů různí, zde je třeba přistupovat individuálně dle druhu a jakosti čaje, také záleží na požadované výsledné chuti. Doba louhování je taktéž závislá stejným způsobem. Anglické pravidlo jedné čajové lžičky na jeden decilitr čaje a jedné lžičky navíc pro konvičku, bylo vytvořeno při popíjení čaje černého, do jisté míry ho můžeme uplatnit i u druhů jiných. Pravidlem vztahujícím se na přípravu čaje obecně ovšem není, žádné takové pravidlo neexistuje. Čaj by měl být nabírán lžičkou nebo lopatkou vyrobenou ze dřeva. Konvička či čajová miska by měla být čistá a předehřátá. Neglazované nádoby jsou použitelné vždy pouze pro jeden předem určený druh čaje, neboť nasávají aroma. I v nádobách glazovaných bychom se mohli snažit toto pravidlo dodržovat. Není ale nutností. Při čištění bychom se měli vyvarovat chemikálií, u glazovaných nádob po omytí saponátem je třeba konvičku nebo misku důkladně opláchnout. Kovové nádoby nejsou vhodné, přimhouřit oči lze u nádob nerezových.

V nerezových nádobách se servírují dle tradice čaje připravované na severu Afriky. Čaj by měl být podáván alespoň v mírném souladu k způsobu podávání ve své domovině. Tj: Indický černý čaj nepatří do rýžovinového servisu a.t.p.. Čaj by se měl pít teplý ( vyjma chlazených čajů, samozřejmě ). Dochucování čajů mlékem, cukrem, citrónem, snítkou máty, bývá ortodoxními “čajaři“ označováno za nežádoucí. Vzhledem k tradičním způsobům přípravy v Indii, Maroku, Anglii i v jiných koutech světa, bychom tyto způsoby neměli zavrhovat. Pokud používáme med, pamatujme, že při teplotě nad 70°C ztrácí své pozitivní účinky na lidské zdraví.