Strom života a jeho symbolika

Strom života symbolizuje centrum energie, propojení země s nebem, stabilitu, moudrost, elementy země, ohně, vody a vzduchu a také propojení všeho. Napříč historií nabýval strom velkého významu v mnoha kulturách a náboženstvích a vyjma výše vypsaných hodnot byl vyjádřením specifických myšlenek a přístupů k životu a přírodě. Pevný a robustní kmen, zdravé a hluboké kořeny a rozvětvená koruna plná listů v sobě nese cosi, co k lidem od nepaměti promlouvá bez ohledu na kulturu nebo vyznání.

V případě stromu života můžeme říci, že s jeho pomocí jsme schopni jednoduše vyjádřit velké množství principů, niterních pocitů, ideálů nebo třeba stálost v čase. V obecné symbolice vyjadřuje univerzální hodnoty, které jsou následující:

1. Růst a stálost – strom roste desítky i stovky let, během celé té doby čelí nejrůznějším „výzvám“ v podobě změn počasí, činnosti škůdců a konkurence na poli udržení si svého životního prostoru. Vyjadřuje to nutnost dívat se kupředu a jít vpřed, být vytrvalý, houževnatý a nezastavit se, když přijde překážka. Překážky nám umožňují změnu a přináší poučení, sílu a moudrost.
2. Koloběh života – pravdou je, že jediným neměnným aspektem života je jeho neustálá proměna. S každým podzimem listí změní barvu, uschne a opadá, aby mohlo na jaře opět vyrůst nové. Podobně také semínka vyrostou, zpevní, zmohutní, a nakonec nahradí starý strom. Skrývá se v tom nevyhnutelnost změny, která je pro běh života podstatná a měli bychom ji umět chápat a těšit se z okamžiku, který právě prožíváme.
3. Jedinečnost – každý strom je unikátní a něčím charakteristický. Ačkoliv se na první pohled nebo z dálky zdají být dva stromy stejné, při pohledu z blízka začneme vidět jemné rozdíly. Platí to také u lidí – každý jednotlivec je ve světě jedinečný, což tvoří esenci toho, co dává životu přitažlivost a pestrost. A podobně jako se strom mění v čase v závislosti na podmínkách svého růstu, mění se i lidé v průběhu svého života na základě nasbíraných zkušeností a dál tím zvyšují svoji individualitu.
4. Stabilita – stabilita je pro život důležitá a dává nám pocit bezpečí, klidu a ochrany, chrání nás také před stresem. Strom asociuje podobné pocity – navzdory rozmarům počasí je pevně spojen se zemí a mohlo by se zdát, že i v bouři a dešti v nás vytváří dojem vyrovnanosti a klidu.
5. Rodina – říká se, že rodina je jako větvě stromu – všichni rostou různým směrem, ale kořeny zůstávají stejné. I přesto, že větví je velké množství a tvoří různé linie, pro nové generace je důležité zachování spojení mezi kmenem a kořeny – to nás dělá tím, kým jsme a umožňuje nám se dál rozvíjet.
6. Provázanost – často bývá samota stavem mysli, která se uzavřela vůči okolnímu světu, který tím však nepřestává existovat. Symbolika propojení všeho ve vesmíru je velmi častým výkladem stromu života. Strom je kořeny propojený se zemí, ze které čerpá energii, a korunou spojený s nebem. Propletení větví znamená propojenost všeho, že nejsme sami a formují nás nejen blízké vztahy, ale také vztahy ve světě kolem nás.

Strom života spojilo se svou kulturou a náboženstvím velké množství národů, přičemž nabýval rozmanitých významů. Najdeme ho v nám blízké slovanské nebo keltské kultuře, dále v severské kultuře, Mezopotámii nebo Egyptě. Duchovní význam má pro křesťanství, buddhismus, islám, judaismus i hinduismus.

Strom života ve slovanské mytologii

Mnohé slovanské pohádky zobrazují strom života jako místo přebývání bohů a svatých, přičemž v kořenech žil démonický tvor, obvykle had. Strom života zde představuje světovou osu, centrum světa a inkarnaci vesmíru jako celku.

Strom života v keltské mytologii

Nejoblíbenější keltský symbol a významný prvek irského dědictví – když v Irsku vzniklo nové osídlení, vysadili obyvatelé uprostřed obhospodařované půdy strom známý jako „Crann Bethadh“ (strom života) a organizovali pod ním setkání. Keltové si uvědomovali, že život bez stromů by byl výrazně těžký. Symbolizuje sílu přírody, moudrost, houževnatost a dlouhověkost. Nejposvátnějším stromem byl dub, který znázorňoval „axix mundi“ neboli střed světa. Byl také místem, kde se propojoval svět živých se světem předků.

Strom života v severské mytologii

V severské mytologii představuje strom života strom Yggdrasill. Symbolizuje lidskou psychiku – svými větvemi zasahuje do duchovní říše Asgardu znázorňující vyšší já, střední oblastí je svět Midgard, lidské ego a osobnost, kořeny sahají do místa stínů a podvědomých smyslů.

Strom života v náboženství

V křesťanství strom života nabývá podoby Stromu poznání z biblického příběhu o prvním hříchu Adama a Evy. Židovská mystická tradice nabízí velmi komplexní a komplikované vysvětlení stromu života – jedná se o kabalistický Strom života, ikonický symbol mystického proudu s deseti navzájem propojenými uzly vyjadřujícími archetypy. Strom je v judaismu tím, co udržuje a vyživuje život, stojí uprostřed plodné ovocné zahrady, kterou založil Yahweh. Korán, svatá kniha Islámu, vypráví o Stromu nesmrtelnosti, který se objevil v Edenu a je to strom, ze kterého jedli Adam a Eva poté, co jim to Alláh zakázal.

Další významy stromu života

V Čínské mytologii symbolizuje strom života broskvoň, kterou hlídá drak a fénix. Jednou za 3000 let broskvoň přináší broskev, která je v přebězích taoismu magická a ten, kdo ji sní, se stane nesmrtelným. V buddhismu je strom života znám jako Bhodiho strom a je velmi posvátným symbolem, neboť se věří, že pod tímto stromem dosáhl Buddha osvícení.